Jako v Soumraku mrtvých.

(Takové to nudné zlo na začátek, klidně přeskočte.)

Po nějaké době jsem zase zapnul Projekt Zomboid. Nyní už ve verzi 0.2.0.rRC2.5. Na rozdíl od stabilní verze nemůžete hrát kampaň, ale pouze otevřený svět. Konečně byly do hry přidány RPG prvky, které ve verzi 0.1.5 chyběly, což je fajn, protože se vaše postava celkem znatelně vyvíjí a to především na stylu vašeho hraní. Nebudete tak sbírat zkušenostní body za zabíjení nemrtvých spoluobčanů, ale za vše, co uděláte. Když běháte, můžete si dát body do výdrž atp.

(K původní myšlence. Nepřeskakujte!)

Hru jsem si dnes pustil tak na 4 hodinky a zažil hned tři reinkarnace mé postavy, kterou jsem narcisticky pojmenoval Jakub Zelenka. Chcípal jsem opravdu poměrně často a nejdéle můj avatar vydržel v herním světě pouhé čtyři dny. Jako první se Jakub Zelenka zrodil jako vymakaný správce parku ve svém domě u lesíka a bez košile. Pohled na jeho zdatně pixelovou hruď mě naplňoval pýchou. „Tenhle Rambo nemůže podlehnout zástupům zombie. To by bylo proti přírodě.“ No jo, ale v domě měl tenhle Rambo jen nožík na máslo. Tím se zombie ubodá fakt dost těžko a tak jsem byl při prvním konfliktu celkem nepříjemně pokousán.

Takové pokousání v Projektu Zomboid vypadá následovně. Uniká vám krev, musíte si udělat obvazy. Vše vás bolí a tak musíte použít prášky proti bolesti a nakonec máte depresi a tak se vyplatí číst časopis. No, ani jedno jsem neměl a tak jsem vykapal a následně zkapal. Druhá reinkarnace Jakuba Zelenky byla za plešatícího nočního hlídače. V jeho domě jsem našel basebalovou pálku a tak jsem se vydal odpálit pár homerunů. Míček chyběl a tak jsem dřevěnou zbraní políbil několik hlaviček bývalých sousedů, v onu dobu již řádně zombifikovaných.

Osudný se mi nakonec stal pád z okna, zlomení nohy a doplazení do bezpečí do blízké hospůdky. Tam při pokusu o spuštění jukeboxu hra spadla. Přeci jen je to beta, ale Jakub Zelenka II. byl nadobro vymazán z pixolového světa. Tak jsem přistoupil k tvorbě třetí reinkarnace Jakuba Zelenky, tentokrát udatného hasiče, co to uměl se sekyrou a byl řádný zmrd, protože umlátil jednoho přeživšího tyčí na biliár. Co měl ale dělat, když ten floutek na něj byl drzej a nechtěl se kamarádit. Navíc na něj z kapsy vytáhl prkno a tak se vyplatilo preventivně zaútočit… zezadu.

Jakub Zelenka III. žil přes čtyři dny a za tu dobu vyraboval několik baráků a vypálil jednu čtvrť. Těžko tak určit, jestli byl pro svět nebezpečnější než zombie na své nekonečné večerní pocházce. Jeden z důvodů, proč Jakub Zelenka III. tak dlouho přežil byl fakt, že hned ze začátku našel otvírák na konzervy, který je v postapokalyptickém světě něco jako prsten moci v Pánu prstenů. 90% potravin se po několika dnech zkazí a ty trvanlivé jsou od vašich úst odděleny neprokousatelnou plechovkou. Jo a ještě jsem našel malou pistoli, což taky pomohlo, ale otvírák je prostě základ.

Project Zomboid je i po těch několika týdnech, co ho vlastním, velmi zábavný. Rád si ve chvíli nudy skončím přečkat pár dní v zamořeném městě a prozkoumat několik neobydlených domů. Snad jen ten vývoj hry jsem čekal malinko rychlejší. Určitě bych nepohrdnul novou stabilní verzí, která by tolik nepadala a po čase se nesekala. Pokud máte problémy s rozchozením ARMA II a módem DayZ, kvůli slabému hardwaru, je Project Zomboid skvělou alternativou. Snad už konečně vývojáři do hry dodají multiplayer. Ten by totiž hru posunul v zábavnosti o několik příček nahoru.

P. S. : Až přijde nějaký zásadnější patch, pokusím se o něm napsat, ale znáte to. Lenost je mrcha.